Řada 749 ČD

ČKD Praha 1964-1970   (rekonstrukce ŽOS a LD ČD 1992-1996)

Vývoj, rekonstrukce a zkoušky

Když se v první polovině 90. let minulého století rozbíhaly přestavby lokomotiv 753 na řadu 750 s elektrickým vytápěním vlakových souprav, rozhodovalo se vedení tehdejších ČSD, zda podobným způsobem modernizovat také starší, ale provozně úspornější lokomotivy řady 751 (ex. T478.1), případně i 752 (ex. T478.2).

Základním podnětem k těmto úvahám byla skutečnost, že depa provozující lokomotivy řad 753 a 754 s motory K 12 V 230 DR obvykle současně neprovozovala tehdejší řady 751 a 752 s motory K 6 S 310 DR. Pro docílení plánovaného úplného přechodu na elektrické vytápění vlakových souprav by v případě rekonstrukcí pouze strojů řady 753 na řadu 750 bylo nutné přesunout zástupce řady 750 také do dep, která byla vybavena a zvyklá na servis lokomotiv s motory K 6 S 310 DR a nadbytečné "nákladní" stroje řad 751 a 752 by se pak v důsledku toho dostaly do dep provozující lokomotivy s motory K 12 V 230 DR. To by komplikovalo provoz i údržbu lokomotiv v jednotlivých depech, nehledě na to, že výkonnější stroje řady 750 by leckde nebyly ani hospodárně využity, protože na některých tratích jezdily osobní vlaky čítající jen tři nebo čtyři vozy, s čímž by si hravě poradila i méně výkonná rekonstruovaná verze řady 751 či 752.

Po mnoha úvahách dospělo vedení ČSD k rozhodnutí rekonstruovat zkušebně dva prototypové stroje řady 751, a po jejich ověřovacím provozu vyhodnotit, zda v přestavbách dalších lokomotiv pokračovat či nikoli.

K prototypovým rekonstrukcím byly vybrány stroje 751 039-9 z depa Jihlava a 751 051-4 z depa Šumperk. Rekonstrukce zpočátku probíhaly v domovských depech obou lokomotiv, později byl ale stroj 751 051-4 předán do Jihlavy za účelem dokončení a společného provozu obou lokomotiv v jednom depu.

Po dokončení základních zkoušek prototypů v Jihlavě se mezitím nově vzniklé ČD v roce 1993 rozhodly rekonstruovat na elektrické vytápění vlaků celkem 60 lokomotiv řad 751 a 752 (včetně obou prototypů) a doplnit jimi už poměrně početnou flotilu rekonstruovaných strojů řady 750.

Lokomotivám přestavěným z řady 751 byla po přeznačení na řadu 749 ponechána původní inventární čísla, stroje původní řady 752 dostaly inventární čísla od 240-ti výše dle pořadí v jakém byly rekonstruovány (viz. tabulka níže).

U nově vzniklých ŽSR na Slovensku nakonec zvítězila varianta smíšeného provozu řad 751 a 752 se 750 a 754 ve stejných služebnách a dosazení elektrického vytápění vlaků na řady 751 a 752 zde neprobíhalo.

Technický popis

Lokomotiva řady 749 je čtyřnápravová skříňová motorová lokomotiva se dvěma čelními kabinami obsluhy a strojovnou mezi nimi. Po mechanické i elektrické stránce lokomotiva plně odpovídá svému původnímu typu 751 či 752, provedeny však byly následující změny:

Pro přestavby prototypových lokomotiv byly využity dvě sady dílů pro rekonstrukce řady 753 na 750, na kterých byly provedeny nezbytné úpravy nutné k jejich použití na řadě 751.

Při vlastní rekonstrukci byl z lokomotiv odstraněn parní generátor (u řady 752 pak balast), posunut kompresor a mezi něj a trakční dynamo vložen topný alternátor TA 415. Přibyl též rozvaděč pro elektrické topení a elektronický regulátor výkonu GC 75P.

Na řídících pultech přibyly zdířky pro klíč topení, ampérmetr topného proudu a dosazen byl též přepínač režimu topení. Dále byla na lokomotivy dosazena vypínatelná spojka kompresoru, topnice pro zrychlení ohřevu naftového motoru (napájené z trakčního alternátoru) a přibyla možnost manipulačního pojezdu na baterie.

Zbylé části lokomotiv včetně vnějšího vzhledu se jinak prakticky nezměnily, jen na čela byly přidány topné kabely k vozům a na střeše strojovny byly zaslepeny výfukové otvory od PG 500 u strojů rekonstruovaných z řady 751.

Za zmínku také stojí, že u lokomotiv nové řady 749 byly narozdíl od „brejlovců“ řady 750 ponechány zásuvky pro dvojčlenné řízení.

749 039-4 a 749 051-9

První dokončenou lokomotivou, tedy prvním prototypem řady 749 se stala původní lokomotiva 751 039-9. Rekonstrukci tohoto stroje dokončili pracovníci jihlavského depa počátkem léta roku 1992, dne 28.7.1992 pak lokomotiva úspěšně vykonala technicko-bezpečnostní zkoušku (TBZ) a byla přeznačena na 749 039-4. Poté jezdila letmo na výkonech jihlavského depa a často se účastnila zkoušek a různých měření. Od října 1992 začala turnusově jezdit mezi Jihlavou a Brnem a svému depu na Vysočině zůstala věrná až do 26.5.2000, kdy se na dalších šest let přestěhovala do depa Chomutov, odkud denně vyjížděla na malebnou

podkrušnohorskou trať do Karlových Varů.

Dnes je prototyp ve službách depa Praha-Vršovice.

Druhý prototyp, jehož rekonstrukce začala v depu Šumperk a dokončena byla počátkem roku 1993 taktéž v Jihlavě, byl na řadu 749 přeznačen ke dni 1.2.1993, svou TBZ však vykonal už 27.1.1993. Do turnusové vozby byl poprvé zařazen 3.2.1993.

Lokomotiva působila v jihlavskému depu i při jeho podřízenosti tehdejšímu DKV České Budějovice až do reorganizace dep ČD v létě roku 2004. Od té doby je stroj dislokován přímo v depu v Českých Budějovicích.

749 107-9

Stroj dnešního označení 749 107-9 měl již z výroby v ČKD jako první své řady prolisy na bočnicích i v horní části bočnic mezi okny (celkem 12 prolisů). Toto řešení se následně použilo u lokomotiv řad T478 .1 a T478.2 III. výrobní série.

Současně se však stroj 749 107-9 stal první sériově rekonstruovanou lokomotivou na řadu 749 (TBZ vykonala dne 9.6.1994). Dnes je lokomotiva vedena ve stavu depa Olomouc.

749 234-1

Pro lokomotivu 749 234-1 bylo dosazení elektrického vytápění vlaků již druhou rekonstrukcí systému vytápění vlaků. 

Z výroby totiž tento stroj vyjel jako T478.2005, tedy bez možnosti vytápění vlaků. Krátce nato však byl do lokomotivy místo balastu dosazen parní generátor PG 500 (vyzískaný z jedné z lokomotiv řady T444.1) a k 1.3.1974 byla T478.2005 přeznačena na T478.1234. 

V roce 1988, kdy oficiálně vstoupilo v platnost nové označování lokomotiv ČSD, byla přeznačena na číslo

751 234-6 a nakonec po rekonstrukci na elektrické vytápění vlakových souprav získala označení 749 234-1.

Poslední kilometry najezdila tato zajímavá "Zamračená" v depu Chomutov - dne 10.5.2002 se při vedení vlaku Rn 44182 čelně srazila mezi stanicemi Stráž nad Ohří a Vojkovice nad Ohří s "Brejlovcem" 750 386-5, který vezl coby vlak Pn 67717 americkou vojenskou techniku.

Poté byla 749 234-1 jako první a na dlouho jediná své řady zrušena a sešrotována.

749 244-0

V roce 1992 se u ČSD začalo uvažovat o změně způsobu uložení skříní motorových lokomotiv řad 750 až 754 na podvozky. Z výroby až do té doby u těchto lokomotiv používané zavěšení skříně na podvozky přes čtveřice závěsek (na každém podvozku) totiž nebylo optimální - podvozky měly poměrně tvrdý chod a významně poškozovaly traťový svršek, a to zejména v obloucích a na výhybkách. Možnost náhrady závěsek za uložení pomocí pryžokovových sloupků po vzoru řad 731 či 742 se přímo nabízelo, proto byla v roce 1993 vybrána lokomotiva 752 034-9 z tehdejšího LD Jihlava k provedení prototypové rekonstrukce uložení skříně. 

Dne 18.10.1993 vykonala již rekonstruovaná

752 034-9 novou TBZ, poté byla odeslána na ŽZO u Cerhenic k vykonání zkoušek nezbytných pro schválení rekonstrukce. 

Po jejich absolvování byla 752 034-9 vrácena zpět do svého domovského LD Jihlava, avšak hned v roce 1994 se podrobila další rekonstrukci, tentokráte dosazení elektrického vytápění vlaků.

Dne 28.12.1994 pak lokomotiva, přeznačená mezitím na číslo 749 244-0, prodělala další nutnou TBZ.

I poté byl prototyp provozován v Jihlavě, ale po ukončení vozby osobních vlaků do Brna řadou 749 byl předisponován do Českých Budějovic a odtud 26.5.2000 do Chomutova.

Dnes tuto lokomotivu provozuje depo Liberec.

749 253-1 a 749 254-9

Lokomotiva dnešního označení 749 253-1 nesla z výroby označení T478.1215, a po absolvování TBZ dne 5.2.1971 byla předána do LD Brno-dolní. Roku 1974 pak přešla do Jihlavy kde jezdila až do roku 1992, kdy byla přesunuta do Brna-Maloměřic. Zde měly lokomotivy řad 751 a 752 nahradit v nákladní dopravě známé "Sergeje" řady 781. 

Při dílenské opravě stroje 751 215-5 v ŽOS Česká Třebová však byl z lokomotivy odebrán již nefunkční parní generátor a nahrazen balastem. Tento zásah do lokomotivy byl samozřejmě brán jako změna typu, proto stroj musel vykonat novou TBZ a byl přeznačen na číslo 752 083-6.

V Brně-Maloměřicích stroj jezdil do května 1995, kdy byl předán do Veselí nad Moravou k provedení druhé rekonstrukce, a to již na řadu 749. Po této rekonstrukci dostal nové označení 749 253-1 a v depu Veselí nad Moravou jezdil až do 29.2.1996, kdy přešel do Veselí nad Lužnicí. Zde působil do května roku 2001, další čtyři roky pak stroj strávil ve službách depa Meziměstí. Dnes je domovem lokomotivy 749 253-1 depo Olomouc.

Podobný osud má i lokomotiva dnešního označení 749 254-9. Ta nesla z výroby označení T478.1048, a po absolvování TBZ přišla do LD Olomouc.

V okolí Olomouce pak jezdila až do roku 1991, kdy byla předána do Brna-Maloměřic za stejným účelem jako zmíněný stroj 751 215-5.

Lokomotiva 751 048-0 v Brně v původní podobě jezdila do roku 1994, kdy též odešla na dílenskou opravu do České Třebové, a kde byl také jí odebrán parní generátor. Lokomotiva byla následně přeznačena na 752 084-4 a dále jezdila v Brně. V roce 1995 byla spolu se 752 083-6 předána za účelem dosazení elektrického topení do depa Veselí nad Moravou, a po absolvování nové TBZ zde krátce i jezdila. Pak ale byla předána do Prostějova, kde vozila především osobní vlaky mezi Chornicí a Prostějovem. V roce 2000 pak byla předána do Letohradu a rok nato odešla do Meziměstí, aby se zde opět setkala s již zmíněnou "sestřičkou" 749 253-1. Obě zde společně sloužily do roku 2004, a i když se poté jejich cesty na krátký čas opět rozdělily, dnes jsou společně doma v Olomouci.

749 265-5

"Berta" 749 265-5 byla poslední rekonstruovanou lokomotivou na řadu 749. Vznikla z původní "nákladní" lokomotivy 752 055-4, rozsáhlá rekonstrukce z ní však udělala jednu z nejmodernějších motorových lokomotiv u ČD. 

V rámci přestavby na elektrické vytápění vlakových souprav byly na této lokomotivě v ŽOS Česká Třebová provedeny další úpravy, z nichž bezesporu nejvýznamnější je dosazení mikroprocesorového řídícího systému Intelo a provedení celé řady s tím spojených úprav na stanovištích strojvedoucího (dosazení komunikačního displeje, elektronického rychloměru Metra LT a pákových ovladačů

pro řízení lokomotivy) i ve strojovně.

Na motoru došlo k úpravě pístové skupiny a turbodmychadel, což umožnilo zvýšení výkonu motoru na 1214 kW. Původní sdružený regulátor dieselu byl nahrazen akčním členem Woodward, dosazen byl také nový olejový filtr Moetti.

Dále bylo rekonstruováno uložení lokomotivy na podvozcích, kdy byly závěsky nahrazeny pryžokovovými sloupky. Do čelníků hlavního rámu byly za nárazníky dosazeny deformační prvky. 

Po absolvování nové TBZ (dne 22.11.1996) byla 749 265-5 odeslána do šumperského depa, kde je tato lokomotiva provozována dodnes.

Ostatní lokomotivy

Jak již bylo dříve zmíněno, došlo v letech 1992 až 1996 včetně prototypů celkem k 60-ti rekonstrukcím lokomotiv řad 751 a 752 na řadu 749.

Provedení rekonstruovaných strojů bylo vyjma poslední stroj 749 265-5 víceméně jednotné, jednotlivé lokomotivy se od sebe navzájem lišily snad jen v detailech danými výrobou původních lokomotiv v různých výrobních sériích.

Připomeňme si alespoň vnější vzhledové rozdíly mezi jednotlivými stroji původních řad T478.1 a T478.2 různých výrobních sérií, které pak zdědila i řada 749:

- ověřovací série (stroje T478.1 čísel 003 až 007): 

Lokomotivy ověřovací série se od sériových lokomotiv výrazně lišily zaoblenými čely a bočnicemi bez prolisů (lokomotiva T478.1007 však prolisy již měla). Na řadu 749 byla rekonstruována pouze lokomotiva čísla 006.

- I. výrobní série (stroje T478.1008 až 092):

Stroje I. série mají již hranaté "čumáky", na bočnicích mají 8 prolisů, které končí pod bočními okny. Vedle palivové nádrže měly tyto stroje z výroby dva malé vzduchojemy. Z I. výrobní série byly na řadu 749 rekonstruovány lokomotivy čísel: 008, 011, 013, 018, 019, 039, 042, 051 a 081.

- II. výrobní série (stroje T478.1093 až 170):

Lokomotivy II. série mají 8 prolisů na bočnicích, vedle palivové nádrže však měly z výroby pouze jeden velký vzduchojem. Na řadu 749 byly rekonstruovány stroje: 100, 102, 107, 121, 130, 134, 135, 140, 146, 162 a 170.

- III. výrobní série (stroje T478.1171 až 230 a T478.2001 až 082):

Stroje III. série mají na bočnicích celkem 12 prolisů, které jsou i mezi bočními okny a sahají až pod střechu, vzduchojem je pouze jeden, velký. Z původní řady T478.1, III. výrobní série prodělaly rekonstrukci tyto lokomotivy: 178, 179, 180, 181, 182, 187, 213, 214, 218, 222, 224, 227 a 234 (bývalá T478.2005). Přehled strojů vzniklých z původní řady T478.2 (nově 752) uvádí tabulka níže.

Přestavby lokomotiv prováděly dílny ŽOS v České Třebové a dále depa ČD ve Veselí nad Moravou, Českých Budějovicích, Šumperku a Jihlavě (zde z části již v soukromé společnosti JLS).

Rekonstruovány byly zpočátku hlavně stroje řady 751, protože ale ČD dostaly státní dotaci na modernizaci svých vozidel a modernizace je ve smyslu účetních předpisů "zvýšením užitné hodnoty zařízení", což v případě rekonstrukce lokomotivy řady 751 vlastně nebylo naplněno (vytápění vlaku tato řada měla již před modernizací), byly ke konci modernizací rekonstruovány pouze stroje původní řady 752.

Lokomotivy řady 749 obvykle po dokončení modernizace ihned absolvovaly TBZ a byly rovnou nasazeny do pravidelného provozu, který je naléhavě potřeboval. Ne vždy se tedy dílny, které modernizaci provedly, "zdržovaly" vyhotovováním nových laků skříní a rekonstrukcemi uložení skříně na podvozky pomocí pryžokovových sloupků. Tyto rekonstrukce se včetně nových nátěrů prováděly u jednotlivých strojů až při dalších revizích a opravách vyšších stupňů. A tak se stávalo, že i "nové" lokomotivy řady 749, zejména ty rekonstruované z řady 752, zpočátku jezdily v pestrobarevných nátěrech, které měly už před rekonstrukcí (např. stroje 749 011, 244 či 257).

Řada 749 byla pro provoz na tratích ČD opravdovým přínosem a umožnila dokončení úplného přechodu na elektrické vytápění vlakových souprav.

Jde o lokomotivy spolehlivé a nenáročné na údržbu, i když to vlastně byly i před rekonstrukcí.

Modernizované lokomotivy také u ČD vytvořily jistý paradox, když právě svou schopností elektricky vytápět vlakové soupravy a svou spolehlivostí a modernější koncepcí regulace dieselu překonaly nejen do té doby "nejmodernější" motorové lokomotivy ČD řady 754, ale i podobně modernizované stroje řady 750.

A tak se nejednou stalo, že výrobně starší lokomotivy řady 749 v provozu nahradily mladší stroje řady 754.

Přehled lokomotiv bývalé řady 752 (ex T478.2) rekonstruovaných na řadu 749

Zdroje informací a poznámky k sekci

- popisy výjimečných strojů speciálně pro stránky O prototypech napsal Radek Čupr

- Malý atlas lokomotiv 2002 (J. Bittner, J. Křenek, B. Skála, M. Šrámek)

- ŽM atlas vozidel - Motorové lokomotivy ČD, ZSSK, průmyslu (J. Pernička, P. Kadeřávek a kolektiv)

- osobní poznámky autora stránek